Mgr. Klára Mlezivová


Vzdělání Filosofická fakulta, UK Praha, obor Pedagogika (specializace – pedagogicko-psychologické poradenství, sociální pedagogika)
Praxe 1 rok sociální kurátorka, 2 roky s lidmi s mentál. postižením v pražské kavárně Vesmírna (pracovní terapeut), 3 roky telef.konzultant na Lince bezpečí, 1 rok práce s nevidomými, 3 vlastní děti
Dovednosti a zájmy různé kreativní činnosti, umění, sport, cestování



Něco o mně

Studium a zaměstnání

Vystudovala jsem Obchodní akademii ve Vlašimi. Po škole jsem rok pracovala v ČNB, kde jsem pochopila, že bych ráda pracovala úplně jinde, a v jiném oboru. Začala jsem pracovat jako sociální kurátorka pro Prahu 1 a po té nastoupila na VŠ. Nakonec jsem si vybrala specializaci zaměřenou na práci s dětmi. Nadchlo mě studovat obor, který dokázal obsáhnout dětství jak z pohledu pedagogiky, tak psychologie. Byl pro mě hodně přitažlivý. Ráda jsem si prodloužila i studenstký život, který byl minimálně stejně zajímavý jako studium. Přivydělávala jsem si na různých brigádách, mj. i na Lince bezpečí. Zde jsem mohla využít nově nabité vědomosti a znalosti.
Po skončení školy jsem hledala a zkoušela různá zaměstnání. Oslovila mě práce s lidmi, kteří mají nějaký handicap a přitom je možné jim pomáhat při jejich včleňování do běžného života nebo práce. Pracovala jsem v kavárně s lidmi s mentál. postižením a pomáhala jim, aby mohli samostatně obsluhovat hosty a pracovat jako číšníci. Čas ve Vesmírně a práce s těmito lidmi byl pro mě velmi obohacující. Jejich bezprostřední a přímé chování bylo naprosto odlišné od toho „většinového“a mně se opravdu líbilo. Měla jsem velkou radost, že s určitou podporou jsou tito lidé schopni velké samostatnosti, kterou sami ocení a která jim dodává sebevědomí.

Rodina
Po ukončení studia, jsem se společně s manželem přestěhovala z Prahy zpátky do Vlašimi. Postupně se nám narodily 3 dcery. S nejstarší Klárkou jsem začala chodit do nově otevřených Světýlek, kde se rozjížděla „montessori školička“. Byla jsem ráda, že i ve Vlašimi jsou „akční“ maminky, které chtějí pro své děti trochu něco jiného, než je běžný standart a jsou ochotné tomu věnovat svůj čas i úsilí. Absolovala jsem pár seminářů z montessori pedagogiky, kterou Světýlka nabízela, protože ve škole jsme se tomuto směru věnovali jen okrajově. Montessori pedagogika mě nadchla, zejména respektujícím přístupem k dětem a jejich individuálnímu vývoji. Postupně všechny tři naše holčičky začaly navštěvovat Světýlka a vorlinskou „montessori“ mateřskou školku.

Moje práce v montessori třídě
Po rodičovské dovolené, zcela odpočatá, jsem se ráda vrhla do práce. Nastoupila jsem do montessori třídy jako asistent pedagoga k chlapci, který byl dysfatik. Po roce práce mi do druhé třídy ve školce přibyl ještě chlapeček s autismem, který také potřeboval asistenta. Snažila jsem se dozvědět se co nejvíce o konkrétních vývojových poruchách. Chtěla jsem klukům zprostředkovat vše, co se potřebují ve školce naučit. Překlenout těžkosti plynoucí z jejich handicapu a umožnit jim maximálně se rozvinout.
Byla jsem ráda, že jsem si mohla rozšířit své vědomosti o autismu i vývojové dysfázii na seminářích, které jsem během práce ve školce absolvovala. Zůstala jsem v oboru, který jsem víceméně vystudovala a v prostředí, které mi je blízké. Ráda pracuji s dětmi ve školce a obdivuji paní učitelky, které v souladu s montessori pedagogikou dokáží dětem dát, co potřebují.